Zvyšování daní a dopad na odčitatelnou položku na VaV
Covid 19 byl nepochybně ránou do období ekonomické prosperity v ČR. Sotva začala pandemie pomalu odeznívat, přišla rána druhá, a to v podobě války na Ukrajině. Obě tyto skutečnosti se negativně projevily jak na hospodaření firem, tak i na státním rozpočtu. Nyní se čím dál častěji ozývá možnost týkající se zvyšování daní. Co se dá očekávat a může zvýšení daní ohrozit existenci OPVaV?
Pandemii způsobenou virem SARS‑CoV‑2 asi není třeba představovat. Příchod tohoto onemocnění zapříčinil nejvyšší procentuální pokles HDP za posledních 20 let. V této době také vzrostl státní dluh. Zatímco do roku 2019 byla výše státního dluhu poměrně stabilní a jeho hodnota byla v roce 2019 1 640 mld. Kč, v roce 2020 došlo k významnému navýšení na částku 2050 mld. Kč, a v roce 2021 dokonce na 2466 mld. Kč.
Růst státního dluhu znamená i zvýšení tzv. obsluhy státního dluhu, tedy výdajů na úroky pro státní věřitele. V současné době se tato částka pohybuje kolem 70 miliard korun. V případě, že by úroky byly vyšší než růst HDP, je možné, že se zhorší státní rating. To by znamenalo, že dojde ke zvýšení úrokové sazby a tím pádem i růstu výdajů na obsluhu státního dluhu.
Omezení provozu firem zapříčinilo nižší produkci, a začalo tak docházet k nerovnoměrnému stavu na trhu, kdy poptávka převyšovala nabídku a některé statky se staly nedostatkovými. To způsobilo růst cen těchto statků a tím byl také učiněn první krok k nastartování zběsilého růstu inflace.
Zdražení vstupů se projevilo na ceně výstupů. Jinými slovy růst cen vstupních materiálu a surovin se podepsal na růstu cen konečných produktů. Omezení provozu bylo také příčinou poklesů hospodářských výsledků firem, které se po svém opětovném otevření snažily dohnat tržby (a tedy zisk) zvýšením cen svých produktů.
Koncem roku 2021 nastoupila nová vláda a vypadalo to, že pandemie covidu – 19 se pomalu blíží ke svému konci. Očekávalo se, že obnovením provozů firem se nerovnosti na trhu opět vyrovnají. Nový rok s sebou přinesl však další ránu, tentokrát v podobě války na Ukrajině.
Reakcí na tento konflikt bylo mimo jiné vydání sankcí vůči Rusku. Zákaz obchodování s Ruskem byl zásahem do mnohých dodavatelských řetězců i do provozu zahraničních poboček mezinárodních společností na území Ruska. Změnám v dodavatelských řetězcích musela čelit i Česká republika jako taková. V rámci těchto sankcí se musela Česká republika přeorientovat na jiného dodavatele plynu. Závislost na plynu z Ruska byla přitom počátkem roku 2022 97%. Změny v dodavatelských řetězcích se opět projevily na růstu ceny vstupů, a tedy i výstupů, a v důsledku pak také na dalším růstu inflace.
Jedním z opatřením proti růstu inflace je zvýšení úrokových sazeb. To ovšem vede k opětovnému zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. Dalším zásahem do výdajů státního rozpočtu je i fakt, že stát musí valorizovat důchody. Prudký nárůst inflace zároveň způsobil i devalvaci příjmů do státního rozpočtu.
Čili shrnuto a podtrženo. Státní výdaje rostou a příjmy klesají. Je tedy zřejmé, že pokud se nedokážou snížit výdaje, musí se zvýšit příjmy. Hlavní příjmy do státního rozpočtu jsou z daní, zde se tedy dostáváme k možnému zvyšování.
Ve společnosti zaznívá nejčastěji možnost zvýšení tzv. daně z neřesti, tedy daně spotřební. Mluví se však i o zvyšování daně pro právnické osoby. Obecně je krok zvyšování daní velmi nepopulární, nabízí se tedy otázka, jestli se vláda tohle zvýšení nepokusí udělat více v tichosti. Například eliminací některých slev či možností odpočtu. Je tedy nasnadě, bát se o existenci odčitatelné položky na výzkum a vývoj?
Pravděpodobně ne, vláda totiž dlouhodobě podporuje zvyšování české iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje, a snaží se tak zbavit vysoké závislosti na zpracovatelském průmyslu, stejně jako přezdívky „montovna Evropy“. Pokud by navíc tato oblast přestala být podporovaná, mohla by tím utrpět do značné míry konkurenceschopnost celé České republiky. Naopak se dá usuzovat, že atraktivita odčitatelné položky na výzkum a vývoj se se zvyšováním daní poroste, díky navyšování uspořené částky.
Autorka: Petra Burešová
