Celosvětové výdaje na VaV rostou rychleji než globální ekonomika

2. listopadu 2021  ·  Bc. Jiří Nahodil

Většina zemí se v posledních letech snaží zvyšovat množství financí vynaložených na výzkumné a vývojové (VaV) činnosti. V letech 2014‑2018 pak tyto výdaje rostly ve srovnání s globální ekonomikou výrazně rychleji. Mezi jednotlivými státy ovšem existují extrémní rozdíly. Za zmíněné období čtyř let narostly výdaje na VaV o 19 %. V souvislosti s větším objemem peněz i výzkumných projektů, narostl v tomto období také počet vědeckých pracovníků, a to o 13,7 %. V součtu všech oborů se VaV projektům aktuálně věnuje celkem 8,8 milionu vědců. Stoupající trend navíc od začátku roku 2020 ovlivňuje i pandemie Covid‑19. Společnosti s čelním postavením na trhu si totiž uvědomují, že význam inovací pro konkurenceschopnost po skončení pandemie nejspíše ještě naroste. Zásadním faktem také je, že až 90 % výsledků VaV činností pochází ze států označených jako skupina G20.

Za zmínku také stojí, že většina zemí upřednostňuje investice do inovací, které se týkají zelené a digitální budoucnosti. Všechny země totiž chtějí být především konkurenceschopné a soběstačné. Ovšem jak již bylo zmíněno, růst finančních prostředků vynaložených na výzkumné a vývojové práce je v jednotlivých zemích velmi nerovnoměrný. Zatímco náklady USA a Číny představují celkem 63 % nárůstu všech výdajů, všechny země Evropské unie tvoří „pouhých“ 11 %. Zajímavá je také statistika z pohledu zemí skupiny G20, která vynakládá na VaV činnosti 93,2 % z celosvětových výdajů, přičemž v těchto státech pracuje 88,8 % všech vědců a vychází v nich 90,6 % odborných publikací.

Z aktuálních statistik vyplývá, že většina investic do výzkumu a vývoje pochází z veřejného sektoru. Soukromé, především menší a středně velké, firmy vynakládají na inovace většinou jen velmi malé finanční prostředky. Samy si totiž pravděpodobně neuvědomují, že vývoj nových prvků pro ně v důsledku znamená zvýšení konkurenceschopnosti, a tudíž i výnosů. Například v českých společnostech často panuje přesvědčení, že VaV práce jsou záležitostí především největších společností.

Je přirozené, že se státy s nižšími příjmy snaží dohnat ty nejbohatší. Proto se v těchto zemích často objevuje snaha motivovat soukromý sektor k realizaci VaV činností a investicím do nich. Děje se tak především prostřednictvím daňových úlev pro výzkumné odvětví. Zajímavým příkladem je v tomto případě Indonésie, kde se v roce 2019 povedlo snížit daně na VaV práce o 300 %. Rozvojové země potřebují, v souvislosti s pobídkami k tomuto druhu činností, také dostatečný kapitál a stabilní regulační prostředí, jelikož například v Africe jsou patenty desetinásobně dražší ve srovnání např. s Velkou Británií. I přesto však rozvojové země zvyšují svůj podíl v celosvětovém prostředí výzkumu a vývoje. Mezi roky 2015 a 2018 došlo ke snížení podílu zemí s vysokými příjmy na vědeckých publikacích z 69,3 % na 62,9 %.

Budoucnost oblasti výzkumu a vývoje podle předpokladu odborníků leží v zelených technologiích, které zaručí přechod k uhlíkové neutralitě. V současné době však většina zemí s nižšími a středními výnosy zaměřuje VaV činnosti na oblast digitalizace, jelikož v ní vidí cestu ke zvýšení vlastní konkurenceschopnosti. Aktuálně zaujímá čelní postavení na poli VaV také oblast zdravotnictví. Například v roce 2019 představovaly vydané publikace týkající se inovací z tohoto oboru celých 34 %. Publikace z oboru nových technologií tvořily 18 %, přičemž byly v dominantním postavení vývoj umělé inteligence a robotika. O umělé inteligenci bylo v roce 2019 publikováno bezmála 150 000 článků a je důležité zmínit, že více než čtvrtina publikací pochází ze států s nižšími příjmy. Z tohoto faktu vyplývá, že robotika a umělá inteligence jsou na vzestupu.

Opačná je situace u velmi důležitého výzkumu, který se týká zachycování uhlíku. Ten je stále financován nedostatečně. Důkazem je pak vznik pouhých 2 500 článků na toto téma za rok 2019. Podle statistik je taktéž nedostatečný výzkum v oblasti udržitelné energie. Počet článků na toto téma činí z celkového počtu pouze 2,5 %. Podobná je situace také u studií, které se věnují změnám klimatu a dalším zeleným tématům, kde v rozmezí let 2012 a 2019 vzrostl jejich celkový podíl pouze o 0,02 % u 19 z 56 vědeckých témat. Evropská komise však představila již v roce 2019 plán na řešení klimatických změn (European Green Deal), který zahrnuje investice ve výši jednoho bilionu eur do VaV činností týkajících se této oblasti. Cílem je pak vytvoření prvního klimaticky neutrálního kontinentu, a to do roku 2050. Důsledkem by mělo být zlepšení životních podmínek, přičemž budou vytvořena nová pracovní místa pro vědecké pracovníky.

Zdroj:

https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/globalni-vydaje-na-vyzkum-rostou-rychleji-nez-ekonomika