Nová výzva programu TREND

13. ledna 2020  ·  Ing. Martin Bednář

V roce 2020 Technologická agentura České republiky (TAČR) vypíše druhou výzvu dotačního programu na podporu výzkumu a vývoje TREND. Výzva podprogramu 1 „Technologičtí lídři“ bude otevřena pro příjem žádostí od 27.4. do 17.6. 2020, projekty mohou být zahájeny po schválení žádosti od 1.1. 2021. Délka trvání projektu je 1 až 5 let při celkové maximální výši podpory 40 mil. Kč. První výzva programu měla nad očekávání vysokou alokaci ve výši 3 mld. Kč, alokace druhé výzvy doposud není známa.

Program je zaměřen na podporu výzkumně vývojových aktivit navázaných na koncepci Průmysl 4.0. Výstupy by měly být realizovány v jedné z níže uvedených oblastí. Tyto oblasti byly již využity v předchozích výzvách programu TREND.

Pokročilé výrobní technologie
Za pokročilé výrobní technologie lze považovat výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní klíčové technologie. Pokročilé výrobní technologie zahrnují široké spektrum technologií, které lze rozdělit do několika skupin:

  • čisté výrobní technologie umožňující fyzikální konverzi materiálů do požadovaných produktů,
  • podpůrné technologie, jako je například počítačové modelování a simulace výrobních procesů,
  • „soft“ aktivity, jako jsou inovace výrobního procesu.

Mezi pokročilé výrobní technologie lze například zařadit: aditivní výrobu (například 3D tisk), litografii, technologie umožňující zvyšování rozměrů křemíkových desek při výrobě čipů, automatizaci, robotiku, měřící systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy. Tato oblast je velmi dobře využitelná pro projekty ve strojírenství.

Pokročilé materiály
Pokročilé materiály mají potenciál přinášet nová řešení v různých hospodářských a průmyslových odvětvích. Jsou důležité pro oblast recyklování, snižování emisí, energetiku a snižování potřeby využívání neobnovitelných zdrojů a surovin. Za pokročilé materiály lze považovat např.:

  • lehké materiály,
  • materiály pro extrémní podmínky, ochranné povlaky (proti různým vlivům a extrémním podmínkám),
  • materiály, které mají „inteligentní funkce“ (inteligentní materiály).

Výstup projektu vede k nižší materiálové náročnosti výroby, a zároveň k novým výrobkům a službám s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem mohou být pokročilé kovy, syntetické polymery či keramika, nové kompozity, biopolymery a další materiály. Cílem výzkumu v oblasti pokročilých materiálů je porozumět vztahům mezi složením a mikrostrukturou materiálů a jeho technickými vlastnostmi, tj. jak mikrostruktura ovlivňuje chování v různých aplikacích, jak je toho možné dosáhnout a jak modifikovat chování materiálů různými výrobními technologiemi. Tato oblast je velmi dobře využitelná pro projekty ve strojírenství.

Nanotechnologie
Za nanotechnologie lze považovat technologie pro struktury s rozměry do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru. Jedná se o vysoce multidisciplinární a průřezovou technologii využívající nové techniky zaměřené například na vývoj nových materiálů, struktur se specifickými vlastnostmi, komponent a zařízení v této velikosti, které jsou využitelné v řadě oborů, jako je například elektronika, lékařství, materiálové vědy, průmyslová výroba, energetika, transport, životní prostředí a další odvětví. Mezi typické příklady nanotechnologií patří například uhlíková nanovlákna, grafeny a kvantové tečky.

Průmyslové biotechnologie
Jedná se o aplikace biotechnologií pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktů, chemikálií, materiálů a paliv, které využívají mikroorganismy nebo enzymy. Nalézají široké uplatnění v sektorech jako je chemický průmysl, materiálová výroba, energetika (biopaliva), potravinářství/výživa, zdravotní péče, textilní průmysl, papírenský průmysl, zpracování odpadů apod. Mezi techniky/technologie využívané v biotechnologiích (a tedy i v průmyslových biotechnologiích) patří DNA/RNA, proteiny a další molekuly, buňky, tkáňové kultury a inženýrství, procesní biotechnologie (například fermentace), geny a RNA vektory, bioinformatika atd.

Mikro a nanoelektronika
Pod pojmem mikro a nanoelektronika jsou chápány polovodičové komponenty i vysoce miniaturizované elektronické subsystémy a jejich integrace do větších systémů a produktů, jako jsou například čipy, mikroprocesory (resp. komponenty pro zpracování informace), počítačové paměti, mikro-elektromechanické systémy (MEMS) apod. Do nanoelektroniky lze zahrnout všechny oblasti elektroniky se strukturou na úrovni nanometrů (nejčastěji s rozměry menšími než 100 nm). Do nanoelektroniky lze zařadit i tranzistorové součástky s takovými rozměry, kdy se uplatňují jejich kvantově-mechanické vlastnosti.

Fotonika
Fotonika je považována za průřezovou technologii zahrnující generaci světla, jeho vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilování světla a jeho využívání v aplikacích. Za „světlo“ je chápáno nejen viditelné světlo, ale i mikrovlnná a ultrafialová část spektra a rentgenové záření (paprsky X). Poskytuje mimo jiné technologický základ pro hospodářskou přeměnu slunečního světla na elektřinu, což je důležité pro výrobu obnovitelné energie a nejrůznějších elektronických součástí a zařízení, například fotodiod, laserů a světlo emitujících diod. Fotonika je využitelná v řadě aplikačních sektorů, jako je:

  • průmyslová výroba (lasery jako přesný a rychlý nástroj ve výrobě při sváření, řezání, vrtání apod.),
  • optická měření a systémy pro vidění (sensory, spektrometry, měřící systémy pro různé aplikace atd.),
  • lékařské technologie a přírodní vědy (mikroskopie, počítačová tomografie, využití světla v testování, monitorování a diagnostice, využití světla v terapii, při operacích, v dermatologii apod.),
  • optické komunikace (optické sítě a prvky),
  • informační technologie (zpracování, ukládání, přenos a vizualizace dat, tisk apod.),
  • osvětlení a displeje (osvětlovací systémy, lampy, polovodičové světelné zdroje a další),
  • energetika (solární články a panely),
  • obranné systémy (vidění a zobrazování, zaměřování, navádění apod.),
  • optické prvky a systémy atd.

Umělá inteligence
Tato oblast v sobě zahrnuje například následující směry:

  • zabezpečenou a ověřenou komunikaci v počítačových sítích,
  • identifikaci pachatelů trestných činů,
  • ochranu elektronických dat,
  • interakci člověk-počítač,
  • robotiku (interakce člověk-stroj),
  • internet věci (IoT).

Zabezpečení a konektivita
Tato oblast v sobě zahrnuje například následující směry:

  • elektronickou státní a oblastní správu,
  • elektronickou administraci služeb,
  • elektronické hlasování,
  • kybernetické systémy (mechanismy, které jsou řízeny nebo monitorovány počítačovými algoritmy; např. autonomní letecké, automobilové a železniční systémy, lékařské monitorování, autonomní robotické systémy apod.),
  • eSafety a eSecurity (bezpečné prostředí a bezpečný přístup k online technologiím),
  • vliv vyspělých komunikačních technologií na utváření veřejného a politického názoru na společenské dění, vědu, techniku apod.,
  • Blockchain (speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů/dat chráněných proti neoprávněnému zásahu).

Mezi způsobilé výdaje patří především následující položky:
  • osobní náklady (mzdy zaměstnanců podílejících se na projektu),
  • materiálové náklady,
  • náklady na nástroje, přístroje a vybavení formou odpisů po dobu realizace projektu,
  • náklady na smluvní výzkum a patenty,
  • režijní a provozní náklady.

Podpora je vždy vyplácena dopředu. Na začátku každého roku dostane žadatel zálohově podporu na projekt pro daný rok. Procentní výše podpory dosahuje standardní úrovně pro výzkumně vývojové projekty:

  • 45 % způsobilých výdajů pro experimentální vývoj u malých podniků (60 % při účinné spolupráci),
  • 35 % způsobilých výdajů pro experimentální vývoj u středních podniků (50 % při účinné spolupráci),
  • 25 % způsobilých výdajů pro experimentální vývoj u velkých podniků (40 % při účinné spolupráci),
  • při přítomnosti výzkumu v projektu bude podpora navýšena.

Účinná spolupráce není povinná, je však odměněna zvýšenou podporou. Za účinnou spolupráci se považuje:

  • spolupráce s vysokou školou či výzkumnou institucí, při níž má tento partner náklady alespoň 10 % z celkové výše projektu,
  • spolupráce s jinou firmou či firmami, při níž hlavní žadatel nemá náklady vyšší než 70 % z celkové výše projektu.

Vzhledem k blížícímu se zahájení příjmu žádostí není s přípravou příliš důvodů otálet. Zaujal-li Vás tento článek, rád Vám program TREND představím osobně. V rámci naší činnosti následně jako u všech ostatních dotačních programů zařídíme především následující:

  • posoudíme relevanci Vašeho projektu pro dotační účely,
  • pomůžeme Vám sestavit vhodný koncept projektu,
  • poradíme Vám ve výběru partnera a smluvním vypořádání Vašeho vztahu,
  • sepíšeme žádost včetně všech příloh,
  • připravíme veškeré podklady pro výběrová řízení (nutná pro souhrnné investiční náklady nad 2 mil. Kč),
  • vypracujeme veškeré podklady pro projektový management (žádosti o platbu, monitorovací a závěrečné zprávy atd.),
  • obhájíme projekt v případě kontroly řídicího orgánu.