Nová výzva zaměřená na koncepci Průmysl 4.0 se změněnými podmínkami

7. ledna 2019  ·  Ing. Martin Bednář

V průběhu prosince byla vypsána IX. výzva programu Technologie zaměřená na podporu koncepce Průmysl 4.0. Výzva se shodným zaměřením zde byla už loni a setkala se s velmi rozporuplnými reakcemi. Bude tak dobré si blíže rozebrat, co se letos změnilo.

V rámci aktuální výzvy budou žádosti podávány od 11.3. do 13.6.2019. Stále zůstává zaměření výzvy na tzv. nevýrobní technologie. Náklady na výrobní technologie mohou dosahovat max. 50 % nákladů na nevýrobní technologie. Na tento bod narážela značná část žadatelů. Výzva dělí pořizované technologie do dvou skupin - výrobní a nevýrobní. Za výrobní technologie se považují stroje, které z fyzického vstupu prostřednictvím působení energie vytvoří výstup (obráběcí, tvářecí či dělící stroje, vstřikovací lisy atd.). Nevýrobní technologie fungují ve vztahu k výrobním jako podpůrné. Jedná se např. o měřicí přístroje (mechanické i optické), přípravky, kalibry, skenery, kamery, čtečky kódů, čipy, čtečky čipů, zakabelování prostoru firmy nebo vybudování firemní wifi sítě včetně koncových připojení nebo jejich posílení, automatické nebo autonomní manipulační a dopravní vozíky, palety a přepravky včetně proložek uzpůsobených pro výrobní proces osazených kódem nebo čipem, senzory, sondy, čidla na výrobních strojích sloužících ke zproduktivnění výrobního i nevýrobního procesu nebo zvýšení jakosti, spolehlivosti, možnosti prediktivní údržby, kontroly, třídění, ergonomie apod., obrazovky sloužící k informování nebo varování zaměstnanců, managementu, údržby apod.

V rámci aktuální výzvy došlo k několika zásadním změnám v hodnocení projektů. Z hodnocení vypadl bod týkající se spolupráce s vysokými školami, za který v loňské výzvě žadatel mohl dostat až 10 bodů. Pomineme-li 12 bodů za přiměřenost rozpočtu (které z letošní výzvy rovněž byly vynechány), jednalo se loni o nejvýznamnější bodovaný prvek. V rámci aktuální výzvy rovněž nejsou 5 body zvýhodněni žadatelé ze znevýhodněných regionů (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj).

Nově se hodnocení výrazně zpřehlednilo. Binární kritéria se zaměřila spíše na formální náležitosti a byla z nich odstraněna pasáž týkající se plánu digitální transformace žadatele. Bodovaná hodnotící kritéria jsou nyní daleko přehlednější, neobsahují již některé zcela neintuitivní a stěží uchopitelné části, které byly pro běžné žadatele často náročné i na pochopení, natož pak na splnění.

Hodnocení je tak nyní rozděleno na dva celky - připravenost žadatele k realizaci projektu (oddíl B) a plánovaná úroveň digitální transformace žadatele po realizaci projektu (oddíl C). Zde však nastává další podstatná změna. Minimální hranice pro schválení projektu byla snížena z původních 70 na 50 bodů. Maximálně lze však dosáhnout 200 bodů (za každou z daných částí 100). Aby byl projekt podpořen, musí se pohybovat v intervalu 50-100 bodů. Překročí-li 100 bodů, je firma s ohledem na koncepci Průmysl 4.0 na takové úrovni, že není cílem ji podpořit. Je velkou otázkou, jak se tento svérázný hodnotící mechanismus uplatní v praxi. Hranice pro splnění podmínek programu v jednotlivých oddílech jsou blíže popsány v níže uvedené tabulce.

Zdroj: https://www.agentura-api.org/wp-content/uploads/2018/12/TECH-IX_P%C5%99%C3%ADloha-%C4%8D.1_Model-hodnocen%C3%AD-a-krit%C3%A9ria-pro-hodnocen%C3%AD-a-v%C3%BDb%C4%9Br-projekt%C5%AF.pdf

Z mého pohledu došlo k určitému zjednodušení a zpřesnění hodnotících prvků dané výzvy. Stále je zaměřena především na nevýrobní technologie, ale zde je nutné si uvědomit, že do této kategorie mohou spadat i běžně pořizované technologie (např. měřící a testovací stroje). Úpravou počtu bodů nutných pro schválení žádosti se průchod výzvou na první pohled zjednodušil, je však otázka, jak hodnocení ovlivní bodový interval, do nějž se žadatel musí vejít. Neplatí zde tak tradiční snaha o to být nejlepším, cílem je být "dobrým tak akorát".

Celkově však mám za to, že se jedná o zajímavou výzvu. Pokrývá spíše užší segment žadatelů, nicméně v případě vhodného projektu zaměřeného spíše na nevýrobní technologie by byla škoda ji nezkusit.