Nový dotační program TREND potvrzen

30. března 2019  ·  Ing. Martin Bednář

Dne 25.3.2019 vláda schválila znění nového dotačního programu na podporu výzkumu a vývoje TREND. Jedná se o nástupce programu Epsilon, řídicím orgánem zůstává Technologická agentura České republiky (TAČR). Výzva bude otevřena pro příjem žádostí od 16.5. do 11.7.2019, projekty mohou být zahájeny po schválení žádosti (počátkem roku 2020). Oproti svému předchůdci umožňuje program TREND natáhnout trvání projektu až na 5 let při celkové maximální výši podpory 70 mil. Kč. První výzva programu má nad očekávání vysokou alokaci ve výši 2 mld. Kč.

Program je zaměřen na podporu výzkumně vývojových aktivit navázaných na koncepci Průmysl 4.0. Výstupy by měly být realizovány v jedné z níže uvedených oblastí. Některé z těchto oblastí byly již využity v předchozích výzvách programu Trio, z dostupných dokumentů lze tak dobře odvodit jejich vymezení.

Pokročilé výrobní technologie
Za pokročilé výrobní technologie lze považovat výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní klíčové technologie. Pokročilé výrobní technologie zahrnují široké spektrum technologií, které lze rozdělit do několika skupin:

  • čisté výrobní technologie umožňující fyzikální konverzi materiálů do požadovaných produktů,
  • podpůrné technologie, jako je například počítačové modelování a simulace výrobních procesů,
  • „soft“ aktivity, jako jsou inovace výrobního procesu.

Mezi pokročilé výrobní technologie lze například zařadit: aditivní výrobu (například 3D tisk), litografii, technologie umožňující zvyšování rozměrů křemíkových desek při výrobě čipů, automatizaci, robotiku, měřící systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy. Tato oblast je velmi dobře využitelná pro projekty ve strojírenství.

Pokročilé materiály
Pokročilé materiály mají potenciál přinášet nová řešení v různých hospodářských a průmyslových odvětvích. Jsou důležité pro oblast recyklování, snižování emisí, energetiku a snižování potřeby využívání neobnovitelných zdrojů a surovin. Za pokročilé materiály lze považovat např.:

  • lehké materiály,
  • materiály pro extrémní podmínky, ochranné povlaky (proti různým vlivům a extrémním podmínkám),
  • materiály, které mají „inteligentní funkce“ (inteligentní materiály).

Výstup projektu vede k nižší materiálové náročnosti výroby, a zároveň k novým výrobkům a službám s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem mohou být pokročilé kovy, syntetické polymery či keramika, nové kompozity, biopolymery a další materiály. Cílem výzkumu v oblasti pokročilých materiálů je porozumět vztahům mezi složením a mikrostrukturou materiálů a jeho technickými vlastnostmi, tj. jak mikrostruktura ovlivňuje chování v různých aplikacích, jak je toho možné dosáhnout a jak modifikovat chování materiálů různými výrobními technologiemi. Tato oblast je velmi dobře využitelná pro projekty ve strojírenství.

Nanotechnologie
Za nanotechnologie lze považovat technologie pro struktury s rozměry do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru. Jedná se o vysoce multidisciplinární a průřezovou technologii využívající nové techniky zaměřené například na vývoj nových materiálů, struktur se specifickými vlastnostmi, komponent a zařízení v této velikosti, které jsou využitelné v řadě oborů, jako je například elektronika, lékařství, materiálové vědy, průmyslová výroba, energetika, transport, životní prostředí a další odvětví. Mezi typické příklady nanotechnologií patří například uhlíková nanovlákna, grafeny a kvantové tečky.

Průmyslové biotechnologie
Jedná se o aplikace biotechnologií pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktů, chemikálií, materiálů a paliv, které využívají mikroorganismy nebo enzymy. Nalézají široké uplatnění v sektorech jako je chemický průmysl, materiálová výroba, energetika (biopaliva), potravinářství/výživa, zdravotní péče, textilní průmysl, papírenský průmysl, zpracování odpadů apod. Mezi techniky/technologie využívané v biotechnologiích (a tedy i v průmyslových biotechnologiích) patří DNA/RNA, proteiny a další molekuly, buňky, tkáňové kultury a inženýrství, procesní biotechnologie (například fermentace), geny a RNA vektory, bioinformatika atd.

Mikro a nanoelektronika
Pod pojmem mikro a nanoelektronika jsou chápány polovodičové komponenty i vysoce miniaturizované elektronické subsystémy a jejich integrace do větších systémů a produktů, jako jsou například čipy, mikroprocesory (resp. komponenty pro zpracování informace), počítačové paměti, mikro-elektromechanické systémy (MEMS) apod. Do nanoelektroniky lze zahrnout všechny oblasti elektroniky se strukturou na úrovni nanometrů (nejčastěji s rozměry menšími než 100 nm). Do nanoelektroniky lze zařadit i tranzistorové součástky s takovými rozměry, kdy se uplatňují jejich kvantově-mechanické vlastnosti.

Fotonika
Fotonika je považována za průřezovou technologii zahrnující generaci světla, jeho vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilování světla a jeho využívání v aplikacích. Za „světlo“ je chápáno nejen viditelné světlo, ale i mikrovlnná a ultrafialová část spektra a rentgenové záření (paprsky X). Poskytuje mimo jiné technologický základ pro hospodářskou přeměnu slunečního světla na elektřinu, což je důležité pro výrobu obnovitelné energie a nejrůznějších elektronických součástí a zařízení, například fotodiod, laserů a světlo emitujících diod. Fotonika je využitelná v řadě aplikačních sektorů, jako je:

  • průmyslová výroba (lasery jako přesný a rychlý nástroj ve výrobě při sváření, řezání, vrtání apod.),
  • optická měření a systémy pro vidění (sensory, spektrometry, měřící systémy pro různé aplikace atd.),
  • lékařské technologie a přírodní vědy (mikroskopie, počítačová tomografie, využití světla v testování, monitorování a diagnostice, využití světla v terapii, při operacích, v dermatologii apod.),
  • optické komunikace (optické sítě a prvky),
  • informační technologie (zpracování, ukládání, přenos a vizualizace dat, tisk apod.),
  • osvětlení a displeje (osvětlovací systémy, lampy, polovodičové světelné zdroje a další),
  • energetika (solární články a panely),
  • obranné systémy (vidění a zobrazování, zaměřování, navádění apod.),
  • optické prvky a systémy atd.

Umělá inteligence
Tato oblast v sobě zahrnuje například následující směry:

  • zabezpečenou a ověřenou komunikaci v počítačových sítích,
  • identifikaci pachatelů trestných činů,
  • ochranu elektronických dat,
  • interakci člověk-počítač,
  • robotiku (interakce člověk-stroj).

Zabezpečení a konektivita
Tato oblast v sobě zahrnuje například následující směry:

  • elektronickou státní a oblastní správu,
  • elektronickou administraci služeb,
  • elektronické hlasování,
  • kybernetické systémy (mechanismy, které jsou řízeny nebo monitorovány počítačovými algoritmy; např. autonomní letecké, automobilové a železniční systémy, lékařské monitorování, autonomní robotické systémy apod.),
  • eSafety a eSecurity (bezpečné prostředí a bezpečný přístup k online technologiím),
  • vliv vyspělých komunikačních technologií na utváření veřejného a politického názoru na společenské dění, vědu, techniku apod.,
  • Blockchain (speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů/dat chráněných proti neoprávněnému zásahu).

Mezi způsobilé výdaje patří především následující položky:
  • osobní náklady (mzdy zaměstnanců podílejících se na projektu),
  • materiálové náklady,
  • náklady na nástroje, přístroje a vybavení formou odpisů po dobu realizace projektu,
  • náklady na smluvní výzkum a patenty,
  • režijní a provozní náklady.

Podpora je vždy vyplácena dopředu. Na začátku každého roku dostane žadatel zálohově podporu na projekt pro daný rok. Procentní výše podpory dosahuje standardní úrovně pro výzkumně vývojové projekty:

  • 45 % způsobilých výdajů pro experimentální vývoj u malých podniků (60 % při účinné spolupráci),
  • 35 % způsobilých výdajů pro experimentální vývoj u středních podniků (50 % při účinné spolupráci),
  • 25 % způsobilých výdajů pro experimentální vývoj u velkých podniků (40 % při účinné spolupráci),
  • při přítomnosti výzkumu v projektu bude podpora navýšena.

Účinná spolupráce není povinná, je však odměněna zvýšenou podporou. Za účinnou spolupráci se považuje:

  • spolupráce s vysokou školou či výzkumnou institucí, při níž má tento partner náklady alespoň 10 % z celkové výše projektu,
  • spolupráce s jinou firmou či firmami, při níž hlavní žadatel nemá náklady vyšší než 70 % z celkové výše projektu.

Vzhledem k blížícímu se zahájení příjmu žádostí není s přípravou příliš důvodů otálet. Zaujal-li Vás tento článek, rád Vám program TREND představím osobně. V rámci naší činnosti následně jako u všech ostatních dotačních programů zařídíme především následující:

  • posoudíme relevanci Vašeho projektu pro dotační účely,
  • pomůžeme Vám sestavit vhodný koncept projektu,
  • poradíme Vám ve výběru partnera a smluvním vypořádání Vašeho vztahu,
  • sepíšeme žádost včetně všech příloh,
  • připravíme veškeré podklady pro výběrová řízení (nutná pro souhrnné investiční náklady nad 2 mil. Kč),
  • vypracujeme veškeré podklady pro projektový management (žádosti o platbu, monitorovací a závěrečné zprávy atd.),
  • obhájíme projekt v případě kontroly řídicího orgánu.