Zkušenosti z kontrol finančních úřadů

13. března 2018  ·  Ing. Martin Bednář

V návaznosti na náš seminář pořádaný k tématu odčitatelné položky na výzkum a vývoj (VaV) ve spolupráci s PricewaterhouseCoopers (PwC) v Praze přinášíme bližší obsah jednotlivých přednášek. První přednášku nazvanou Zkušenosti z kontrol finančních úřadů vedl daňový poradce RESEA Ing. Michal Linhart.

V rámci přednášky byly podrobně rozebírány zkušenosti z kontrol finančních úřadů v oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj, které jsme v posledních letech absolvovali. Začátek přednášky se soustředil na procesní náležitosti komunikace s finančními úřady. V současné době se komunikace s finančními úřady vyznačuje především nerovnoměrným přístupem ke lhůtám a termínům. Zatímco kontrolovaný subjekt má zpravidla na reakci dva týdny, v rámci kterých musí připravit vyjádření k obsáhlým připomínkám správce daně, finanční úřad reaguje standardně v horizontu měsíců. Dochází tak k protahování procesů kontrol finančních úřadů a kontrolovaný subjekt je navíc vystaven značnému časovému tlaku při dodávání podkladů. Některé finanční úřady se navíc extrémně zaměřují na formální stránku veškerých předložených dokumentů a vyjádření kontrolovaného subjektu, což v kombinaci s časovou tísní vede ke značnému riziku vzniku chyby, která může mít pro kontrolovaný subjekt značné finanční následky.

Další část přednášky byla zaměřena na projekt výzkumu a vývoje a důkazní prostředky, které v případě kontroly finančního úřadu potvrdí jeho oprávněné zahrnutí do daňového odpočtu. V rámci projektu je v první řadě nezbytně nutné pečlivě dodržet formální stránku a zajistit přítomnost veškerých formálních náležitostí. Právě formální náležitosti projektu jsou v posledních měsících hlavním prvkem kontrol finančních úřadů. Z hlediska technických a ekonomických náležitostí je kladen důraz především na vzájemnou provázanost dokumentace k projektu výzkumu a vývoje. V rámci technické dokumentace je vhodné využít podpůrné důkazní prostředky (fotky, analýzy, výsledky testů, schémata, konstrukční nákresy atd.). Veškeré tyto podklady při případné kontrole finančního úřadu podporují písemnou část dokumentace a pomáhají prokázat přítomnost technické nejistoty a obecně dokumentují průběh výzkumu a vývoje. Při předkládání dokumentace finančnímu úřadu je nutné dobře zvážit, které podklady a v jakém rozsahu předložit. Finanční úřad by měl být z daných podkladů schopen určit, že projekt výzkumu a vývoje byl realizován a splňuje veškeré potřebné náležitosti. Zahlcení finančního úřadu stohy odborného technického textu však často ke kýženému efektu nevede a může se snadno obrátit proti kontrolovanému subjektu.

Samostatnou kapitolou je přiřazování a evidence nákladů. Samozřejmostí je přiřazení pouze odpovídajících nákladů a zamezení křížení uplatňovaných nákladů s případnými dotačními projekty. Kontrola však může být zaměřena rovněž na evidenci nákladů. Musí být zcela zřetelné, jaký čas skutečně každý zaměstnanec na příslušném projektu strávil.

Kontrola finančního úřadu na odčitatelnou položku na výzkum a vývoj je náročným procesem, který může být pro kontrolovaný subjekt značně časově i finančně náročný. Vyplatí se proto situaci konzultovat a minimalizovat tím možné negativní důsledky. Bližší informace o našich službách v oblasti obhajoby projektu před finančním úřadem můžete nalézt zde.