Slovníček pojmů

Odčitatelná položka na VaV

Jedná se o hlavní nástroj podpory výzkumu a vývoje, díky kterému můžete uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši až 100 % z výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje.

Tento pojem hledáte také jako: odečitatelná položka na VaV (výzkum a vývoj), odečitatelné položky na VaV, odčitatelná položka na VaV, odčitatelné položky na VaV, odpočitatelná položka na VaV, odpočitatelné položky na VaV, odčitatelná položka na výzkum a vývoj.

Základní výzkum

„Teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi“.

Definice vychází z paragrafu 2 zákona č. 130/2002 Sb.

Aplikovaný výzkum

„Teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb“.

Definice vychází z paragrafu 2 zákona č. 130/2002 Sb.

Experimentální vývoj


„Získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb“.

Definice vychází z paragrafu 2 zákona č. 130/2002 Sb.

Inovace

„Zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:

1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení,
2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů“.

Definice vychází z paragrafu 2 zákona č. 130/2002 Sb.

Projekt výzkumu a vývoje

„Písemný dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji a který obsahuje zejména základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, nebo osoba vykonávající funkci statutárního orgánu poplatníka anebo osoba, která je členem statutárního orgánu poplatníka“.

Definice vychází z paragrafu 34 zákona 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů.

Kafemlejnek

Jedná se o lidový název pro dokument obsahující Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. Momentálně je platná verze pro roky 2013-2015, která však byla současnou vládou prodloužena i pro rok 2016. V současnosti je v jednání zavedení nové Metodiky hodnocení, tedy Metodiky 2017+. V letech 2017-2018 je kafemlejnek stále platný, nicméně se jedná o verzi, ze které byly vypuštěny Moduly 1 a 2.

Patent

„Patentem je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje:
u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů;
- u evropského patentu Evropský patentový úřad (EPO) za podmínek stanovených evropskou patentovou úmluvou;
- u ostatních patentů příslušný patentový úřad podle podmínek stanovených daným patentovým úřadem.
Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu a vývoje, jež byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až v okamžiku vydání patentové listiny (v případě českého patentu), event. jiné listiny, která má stejný účinek. Za výsledek tohoto druhu nelze považovat patentovou přihlášku, a to v jakékoliv fázi řízení o udělení patentu. Hodnotí se pouze udělený patent, nikoliv patentová přihláška. Bodově jsou odlišeny patenty národní (jakýkoliv patent udělený národním patentovým úřadem, s výjimkou USA a Japonska) a evropské, USA a japonské. U národních patentů bude dále rozlišováno, zda je patent nevyužívaný nebo je využíván vlastníkem patentu, nebo zda je využíván na základě platné licenční smlouvy.“

Definice vychází z dokumentu Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Užitný vzor

„Výsledek „Užitný vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Užitným vzorem jsou technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Za užitný vzor lze považovat pouze taková technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví v rejstříku užitných vzorů. Podrobnosti o přihlášení, zápisu a době platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů.“

Definice vychází z dokumentu Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Průmyslový vzor

„Výsledek „Průmyslový vzor“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Průmyslovým vzorem je výsledek, který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.“

Definice vychází z dokumentu Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Prototyp

„Výsledek „Prototyp“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o složitější průmyslový výrobek, zhotovený jako jeden kus k ověření vlastností konstrukce v praxi nebo na zkušebně před zavedením sériové nebo hromadné výroby. Za takový výsledek může být považován pouze takový výrobek, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI (výzkum a vývoj pro inovace).“

Definice vychází z dokumentu Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Funkční vzorek

„Výsledek „Funkční vzorek“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o obdobu prototypu, pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje sériová nebo hromadná výroba. Jedná se např. o návrh, vývoj a následnou výrobu unikátního přístroje nebo laboratorního zařízení. Za takový výsledek může být ale považován pouze takový výrobek nebo přístroj, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného VaVaI.“

Definice vychází z dokumentu Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Software

„Výsledek „Software“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvůrcem) je / jsou osoby podílející se u příjemce (nebo dalšího účastníka) na řešení výzkumné aktivity, a který může být volně využíván v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s § 16 zákona. Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo další účastník, nebo který je určen výhradně a pouze po potřeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních předpisů).“

Definice vychází z dokumentu Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Frascati manuál

Frascati manuál je dokument vydávaný OECD, který vymezuje základní definice výzkumu a vývoje. Slouží také k jeho hodnocení a upravuje metodiku pro sběr statistických údajů o VaV. Manuál byl poprvé vydán v roce 1963 v italském městečku Frascati; nejaktuálnější vydání je z říjnu roku 2015. Podle manuálu zahrnuje výzkum a experimentální vývoj "tvořivou práci konanou na systematickém základě za účelem zvýšení znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti, a použití těchto znalostí k vytvoření nových aplikací".

Manuál také rozlišuje mezi třemi činnostmi. Těmi jsou:
a) základní výzkum - experimentální nebo teoretická práce prováděná hlavně pro získání nových znalostí o základech jevů a pozorovatelných skutečnostech, bez úvah o jejich konkrétním využití nebo aplikaci,
b) aplikovaný výzkum - původní zkoumání prováděné za účelem získání nových znalostí, avšak směřován je prvořadě ke specifickému praktickému cíli,
c) experimentální vývoj je systematickou prací těžící z existujících znalostí získaných výzkumem a/nebo praktickými zkušenostmi. Je směřován k výrobě nových materiálů, výrobků nebo zařízení, zavedení nových postupů, systémů a služeb, nebo k podstatnému zlepšení těch, které se již vyrábí nebo jsou zavedeny.

Definice vychází přímo z Frascati manuálu (verze z r. 2002).

Dotace

Monitorovací zpráva

Předkládá se v průběhu realizace projektu. Existují tři druhy monitorovacích zpráv – průběžné, závěrečné a zprávy o udržitelnosti. První dvě se předkládají v průběhu realizace projektu, poslední po jeho ukončení. Účelem monitorovacích zpráv je sběr dat relevantních pro pozdější vyhodnocení projektu z hlediska úspěšnosti dosahování relevantních cílů.

Strukturální fond

Strukturální fondy jsou hlavním nástrojem, pomocí kterého se rozdělují finanční prostředky z evropského rozpočtu. Existuje několik fondů, ze kterých lze finance čerpat – záleží na povaze projektu. Mezi největší fondy patří Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS).

Operační program

Operační programy umožňují čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Jedná se vlastně o prostředníka mezi strukturálními fondy a národním čerpáním.

Projektový záměr

Projektový záměr je charakterizován jako konkrétní vize projektu, tedy to, jak by měl projekt v budoucnu vypadat. Z projektového záměru by mělo vyplynout mj. kdy se bude projekt realizovat, jaké bude mít cíle, zdroje financování a co bude jeho výsledkem.

Povinná publicita

U realizovaných projektů musí být prostřednictvím povinné publicity zřejmé, že byly spolufinancovány za použití finanční podpory z EU. Označení projektů mají většinou podobu informačních bannerů, které jsou zasazeny přímo u projektu.

Udržitelnost projektu

Zásadní podmínkou realizace projektu je jeho udržitelnost. Délka udržitelnosti se může mezi projekty lišit, většinou však bývá v rozmezí 2 – 5 let. Během této doby jsou předkládány monitorovací zprávy o udržitelnosti. Účastník musí prokázat realizaci aktivit, které měly vést k naplnění cíle projektu (účastník dodává např. faktury, prezenční listiny atd.).

Způsobilé a nezpůsobilé výdaje

Jako způsobilé se označují výdaje vynaložené na stanovený účel daného projektu, které jsou spolufinancovány fondy EU. Naopak nezpůsobilé výdaje jsou ty, které z těchto fondů financovány být nemohou. Výčet způsobilých výdajů se liší v různých operačních programech.

Cost benefit analýza (CBA)

Pomocí CBA se oceňují náklady a výnosy daného investičního projektu. Povinnost vytvořit CBA má žadatel u projektu, jehož hodnota celkových (tj. způsobilých a nezpůsobilých) výdajů tvoří více než 5 mil. Kč a zároveň investiční výdaje tvoří více než 50 % celkových způsobilých výdajů. Do CBA se zahrnují skutečnosti, které ovlivní okolí po realizaci projektu – tedy lidově řečeno „co projekt dá a vezme“.