Výzvy a rezervy výzkumu a vývoje v ČR

Jaký je vlastně v současnosti stav výzkumu a vývoje v naší zemi? Na tuto otázku přináší odpověď Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která situaci monitoruje a na základě vlastní analýzy každoročně vyhodnocuje. V roce 2020 formulovala silné i slabé stránky a příležitosti systému VaVaI. Její závěry přináší důležitou reflexi výzkumným i soukromým subjektům a zároveň naznačují cesty, kterými by bylo vhodné a žádoucí se v budoucnu ubírat. Stojí za to, se s nimi blíže seznámit.

Za jednoznačná pozitiva lze považovat především tradičně silný ekonomický potenciál ČR a kvalitní výzkumnou infrastrukturu. Podstatný je i každoroční růst soukromých, ale i veřejných výdajů na VaVaI. Velmi pozitivní vliv s sebou přináší rovněž postupně se rozvíjející internacionalizace, vedoucí k excelenci některých vědeckých oborů. A pochopitelně, naprostý základ VaVaI tvoří odborníci, kvalifikovaní specialisté, silné akademické zázemí a s tím související vysoká kultura publikační činnosti u nás.

Nicméně identifikována byla také celá řada slabých stránek. Za nežádoucí je možné považovat především to, že soukromé výdaje systému VaVaI jsou v ČR spotřebovávané rovněž převážně v soukromé sféře, s čímž souvisí dlouhodobě nízká míra spolupráce soukromé a veřejné oblasti. Značně neuspokojivá (nízká) je také i nadále účast českých výzkumných organizací a týmů v rámcovém programu Horizont 2020 (a podobných mezinárodních programů). Velkou překážku výzkumu a vývoje představuje i nevhodný systém nastavení rozvíjení potřebných profesních schopností a  dovedností výzkumných pracovníků, což vede v důsledku k nedostatečnému využití jejich potenciálu. Podobnou situaci lze pozorovat i na případu nízkého zastoupení žen ve výzkumu. Tento fakt souvisí s obecně nedokonalým systémem včleňování matek po mateřské a rodičovské dovolené zpět do pracovního procesu. Z dalších slabých stránek můžeme uvést nedostatečné podmínky pro efektivní fungování a rozvoj inovačních aktivit a rezervy ve využívání možností ochrany duševního vlastnictví

Z výše uvedeného je zřejmé, že v oblasti vědy a výzkumu stále ještě nedokážeme plně využít všech příležitostí. Ačkoliv se naše země tradičně vyznačuje silnou průmyslovou i výzkumnou základnou a moderními výzkumnými infrastrukturami, často se potýkáme s tím, že potřeby podnikatelské a výzkumné sféry se ne vždy potkávají, což se odráží v doposud poměrně nízké míře spolupráce těchto dvou sfér. K  tomu, aby mohly být efektivně využívány výzkumné kapacity, je rovněž potřeba fungující legislativní prostředí. Hlavním cílem by ovšem mělo být zavedení nových nástrojů účelové podpory inovací a  VaV, a především zjednodušení administrativy ve jmenované oblasti.

S posledně uvedeným úskalím má pomoci  Pokyn č. MF-17, vydaný Ministerstvem financí v roce 2020. Tento metodický pokyn je určený pro projekty výzkumu a vývoje, ve kterých je uplatňován odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle zákona č. 586/1992 Sb. Je možné v něm najít definice výzkumu a vývoje pro účely zákona o daních z příjmů, základní podmínky pro uplatnění odpočtu, vymezení činností, které je (či není) možné zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu od základu daně z příjmů, požadavky na Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje a mnohé další informace.

Autorka článku: Eva Čermáková

Zdroj 1Zdroj 2Zdroj 3