Válka na Ukrajině a dotace
Duben 22, 2022
Krize spojená s celosvětovou epidemií covid-19 po více než dvou letech pomalu odeznívá. Mimo dramatických dopadů na životy a zdraví mnohých z nás se bohužel odrazila negativně také v oblasti ekonomické. Jako určitá „náplast“ na postižené hospodářství má sloužit Národní plán obnovy, jakož i jiné dotační programy. Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry budou tato ozdravná opatření účinná v době, kdy se v Evropě odehrává největší válečná operace od dob druhé světové války. Ruská agrese a napadení Ukrajiny dne 24. února 2022 otevřela totiž zcela novou a mimořádně tragickou kapitolu světové historie a její dlouhodobé globální následky můžeme v současné době odhadovat zatím jen stěží.
Zaměřujeme se níže především na ekonomické důsledky probíhající války na Ukrajině, aniž bychom jakkoliv zlehčovali či opomíjeli lidské utrpení a oběti tohoto konfliktu. Ostatně obrovská vlna solidarity, která se v souvislosti s válkou na Ukrajině zvedla, jasně ukazuje, kde leží priority největší části naší společnosti.
Česká republika, vzhledem k poměrně početné ukrajinské menšině, se hned v prvních dnech po invazi stala cílovou zemí mnoha uprchlíků. Vláda v důsledku toho poměrně pružně přijala strategii dalších kroků, které usnadní uprchlíkům zapojení do běžného života, přiblíží možnosti zdravotní péče či vzdělávání. Jako zcela klíčová se ovšem projevila otázka ubytování nově příchozích, neboť od začátku války na Ukrajině k nám přišlo kolem 300 tisíc osob. Z tohoto důvodu vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj 20. dubna 2022 spuštění programu na dotace na pořízení či opravy ubytovacích prostor pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Zatím byla vyčleněna zhruba miliarda korun, přičemž obce a kraje budou moci žádat až 120 tisíc korun na byt a osobu, respektive 40 tisíc korun na místo v ubytovně. Dle vyjádření úředníků bude plán souviset jak s Ukrajinou, tak i s bytovou krizí. První výzva, která je příležitostí pro obce, kraje i města, je zaměřená především na nouzové ubytování. O příspěvek na ubytování lidí z Ukrajiny mohou však žádat i fyzické osoby, které jim pomáhají. Na jednoho uprchlíka jde o nejvýše 3000 korun, přičemž podpora na domácnost nemůže překročit částku 12 tisíc korun.
Při zvládání migrační vlny se uvažuje také o využití zdrojů, určených původně na obnovu hospodářství po pandemii. Česko chce pro tyto účely využít prostředky z již zmiňovaného fondu obnovy. To však s sebou ponese nutnost vyjednání změn v tzv. Národním plánu obnovy, kde je detailně rozvrženo, na co a v jakém objemu lze peníze z fondu obnovy využít.
Pomoc pro země zasažené uprchlickou vlnou poskytuje prostřednictvím několika programů i Evropská unie. Například dárcovská konference Stojíme za Ukrajinou, která se konala 9. dubna ve Varšavě, přinesla těmto zemím dohromady 7,3 miliardy eur. Další miliardu eur pak jako půjčku přislíbila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Prostředky pro státy pod migračním tlakem přislíbila rovněž Evropská investiční banka (EIB), která chystá program v hodnotě čtyř miliard eur. Ty by mohly zasažené země čerpat v letošním a příštím roce na zajištění potřebné infrastruktury pro uprchlíky (ubytování, nemocnice, školy apod.).
Z makroekonomického hlediska je však nutné připravit se na dlouhodobější útlum. Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) ruská invaze na Ukrajinu ubere globálnímu růstu ekonomiky více než jeden procentní bod. Dopad na ekonomiky bude však logicky vyšší v zemích blíže válce. Lze předpokládat, že ekonomický růst České republiky zbrzdí cca o 1,4 %. Podobně varuje OECD před rostoucí inflací. Globálně se dá podle zmíněné organizace předpokládat její 2,5procentní nárůst. Ovšem také zde platí, že čím blíže k Ukrajině a Rusku, tím bude skok inflace vyšší. Odhadnout vývoj situace u nás je obtížné, vzhledem k příliš mnoha proměnným. Za reálnou však můžeme považovat 14% míru inflace.
Autorka článku: Eva Čermáková
