Zelené trendy - módní vlna nebo nutnost?

Problematika životního prostředí, jeho změny a možná ochrana se stává čím dál tím naléhavějším společenským tématem. Zatímco na počátku milénia bylo snad ještě možné debatovat o tom, zda dochází ke globální změně klimatu, či nikoliv, dnes o této skutečnosti nepochybuje ani ten největší skeptik. Že je situace mimořádně vážná, jsme měli možnost se přesvědčit v nedávno uplynulých letech doslova na vlastní kůži i v České republice. Dlouhodobá sucha následovaná kůrovcovou kalamitou, požáry lesních porostů nebo výskyt tornáda na jižní Moravě dokazují nanejvýš přesvědčivě, že namísto akademických diskusí o nutnosti chránit životní prostředí je nezbytné urychleně jednat.

V první řadě je potřeba začít sám u sebe, chovat se uvědoměle a s ohledem na ekologickou stopu své existence. V rámci vlastní domácnosti je vhodné nastavit takový režim, který co nejméně zatěžuje životní prostředí. Nicméně mnohem větší možnosti se v tomto ohledu nabízí firmám a podnikům. Pokud se rozhodnou vydat se cestou environmentální (a tedy i společenské) zodpovědnosti, mohou využít mnoha různých způsobů podpory. Záměrem tohoto příspěvku je poukázat na nejzávažnější ekologické problémy v tuzemsku a současně představit alespoň některé z programů a dotací, které jsou určeny ke zmírnění jejich dopadů. Zaměříme se na řešení, která jsou k dispozici pro ty společnosti, jimž není lhostejný současný stav životního prostředí.

Jedním z nejčastěji skloňovaných ekologických problémů (nejen) České republiky je sucho. Poloha našeho státu ve středu Evropy, kde většina toků spíše pramení a odtéká pryč, umocňuje tento nežádoucí fenomén. Příčinou sucha je však v převážné míře člověk a jeho špatné hospodaření s vodou, plýtvání s touto cennou komoditou a v neposlední řadě způsob zemědělství a management krajiny, které jsou pro zadržení vody většinou naprosto nevhodné.

Firmy, které se rozhodnou problém nedostatku vody řešit, mají k dispozici mnoho prostředků. Podle specifik svých provozů se mohou zaměřit například na recyklaci a opětovné používání vody, zřizování vodních ploch v areálech podniků, využívání dešťové vody, přijímání opatření snižující ztráty vody v rozvodech, optimalizace chladicích technologií a další. Podporu na tyto a podobné počiny lze čerpat z programu Národní plán obnovy, v rámci výzvy Úspora vody v podnicích.

Další palčivý problém představuje neustále se zvyšující množství skleníkových plynů (především oxidu uhličitého) vypouštěných do ovzduší. V důsledku toho dochází jednak ke zhoršování kvality ovzduší, jednak ke globálnímu oteplování Země. Zdrojem emisí jsou například dopravní prostředky založené na spalování fosilních paliv, některé průmyslové procesy či nevhodné způsoby zpracovávání odpadu. Jednoznačně nejškodlivější je ovšem z tohoto pohledu provoz uhelných elektráren. Dílčí řešení popsaného problému představuje rozvoj energetiky založené na obnovitelných zdrojích, především fotovoltaiky.

Využívání „čisté“ sluneční energie je v České republice již několik desetiletí na vzestupu. Podniky, které se rozhodnou pro instalaci nových fotovoltaických systémů na střechách, nebo podnikatelských budovách, mohou počítat s dotací z již zmíněného Národního plánu obnovy. Konkrétně je možné využít výzvy Fotovoltaické systémy s/bez akumulace.

Dalším jevem, který se negativně podepisuje na stavu životního prostředí, je nadměrná produkce odpadu. Ačkoliv tento může nabývat podoby plynné, kapalné i pevné, v posledních dekádách se diskutuje především o neúnosném zatížení planety odpadem plastovým. Zatímco v roce 1950 se ve světě vyprodukovalo 1,5 milionu tun plastů, dnes je to již 348 milionů tun. Podle prognóz se navíc tento trend bude neustále zvyšovat. V roce 2050 by jeho produkce měla dosáhnout více než 700 milionů tun. Samotná Evropa každoročně vyprodukuje zhruba 25,8 milionu tun plastového odpadu. Z toho pouze necelých 30 % se shromáždí k recyklaci.

Jak tedy správně nakládat s odpadem? I na úrovni podniků platí jednoduché: reduce. reuse, recycle. Tedy: zmenši (svoji spotřebu), vyhýbej se předmětům na jedno použití a recykluj. Ideálem jsou v tomto ohledu jednoznačně cirkulární řešení výroby, která umožňují v podstatě bezodpadový provoz.

Příkladem dobré praxe hodné následování je například nahrazování plastových PET lahví skleněnými vratnými lahvemi. V posledních letech se k uvedenému kroku odhodlalo hned několik velkých potravinářských společností (Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni) a lze očekávat, že se touto cestou vydají v dohledné době i další výrobci.

Podporu tohoto a podobných cirkulárních řešení poskytuje opět Národní plán obnovy, tentokrát prostřednictvím výzvy Cirkulární řešení v podnicích. Dotace je určená na pořízení technologií, stavebních prací a inženýrských sítí, které budou sloužit k úpravě a opětovnému využívání druhotných surovin (vedlejších produktů nebo upravených odpadů) ve výrobě.

Uvedené příklady představují pouze několik způsobů, jak čelit současné neutěšené ekologické situaci. Svoji cestu si však musí najít každý sám, na základě svých možností a schopností. Environmentálně uvědomělé podniky mohou představovat inspiraci pro konkurenční společnosti a stejně tak i tlak a poptávka ze strany ekologicky smýšlejících spotřebitelů se může stát hybatelem dalších pozitivních změn.

Autorka článku: Eva Čermáková