Souvislost s větším celkem

Základním kritériem odlišujícím výzkumné a vývojové (dále také „VaV“) projekty od příbuzných činností je, podle Pokynu D‑288, přítomnost ocenitelného prvku novosti a faktorů technické nejistoty. Velmi důležitým kritériem je však rovněž tzv. souvislost s větším celkem (dále také „SVC“).

Ohledně podstaty tohoto kritéria však Pokyn D‑288 uvádí pouze příklady, konkrétně SVC „např. s programem, s činností podniku“. Takové „objasnění“ je ovšem pro osoby neznalé problematiky spojené s odčitatelnou položkou na výzkum a vývoj jen stěží pochopitelné. Pojďme se tedy podívat na SVC blíže a vysvětlit si jeho důležitost.

V první řadě je třeba zmínit, že SVC patří mezi kritéria doplňující (pomocná), která nemusí být v rámci jednoho VaV projektu splněna všechna. Na rozdíl od kritéria „očekávaný přínos, tj. patent, licence, chráněný vzor apod.“ by však SVC měla být naplněna vždy, a proto je třeba ji správně uchopit. Stačí si při tom správně odpovědět na následující otázku: „Komu nebo čemu bude realizovaný VaV projekt prospěšný?“

Optimálně by měl být prospěšný celému lidstvu. V dnešní době můžeme pozorovat velmi pěkný příklad této situace. Jedná se o vytváření bezemisního pohonného systému pro různé dopravní prostředky. V tomto případě je přítomnost SVC naprosto zřejmá, neboť pozitivní dopad výsledku takového VaV projektu na životní prostředí následně pocítí celá planeta. Uplatnitelnost projektu tohoto charakteru v rámci odčitatelné položky je tudíž zcela evidentní.

Výše zmíněný uvedený příklad „SVC s činností podniku“ nám ovšem naznačuje, že není třeba v rámci každého VaV projektu řešit celosvětové společenské problémy. Jinými slovy lze říci, že VaV projekt by neměl řešit pouze nevýznamné problémy. V tomto místě lze vidět naprosto jasnou provázanost s ocenitelným prvkem novosti, kterým jsme se zabývali v jednom z předchozích příspěvků. Můžeme tedy říci, že SVC má definovaný prvek novosti podporovat.

Pojďme si tedy ještě jednou položit otázku „Komu nebo čemu bude realizovaný VaV projekt prospěšný?“
a odpovědět si opět konkrétním příkladem.

Česká firma se rozhodne vyvinout nový unikátní stroj, který bude nabízet zákazníkům na trhu. Po dokončení takového VaV projektu bude rozšířeno produktové portfolio firmy právě o nové zařízení, v důsledku čehož se zvýší konkurenceschopnost podniku. Ta se přímo úměrně projeví zvýšením výnosů z prodeje a vyššími budoucími odvody na daních. Rovněž bude třeba vytvořit nové pracovní pozice pro osoby, které budou zařízení sériově vyrábět, což povede až k posílení tuzemské ekonomiky. V takovém případě se VaV nového stroje pozitivně projeví v první řadě na ekonomice daného podniku a následně z něj bude mít prospěch i Česká republika. Právě toto je důvodem, proč je aplikovaný výzkum a experimentální vývoj státem podporován.

Pro úplnost uveďme rovněž příklad, v němž se o SVC nejedná. Firma se rozhodne vyvinout stroj přesně podle požadavků koncového zákazníka, který ovšem nebude vyráběn sériově. Cílem tedy je jednorázový profit plynoucí z prodeje vytvořeného zařízení, z čehož bude sice také odvedena daň, ovšem nedochází k výraznějšímu rozvoji podniku. Zároveň se vytvoření takového stroje pozitivně nepromítne v žádných dalších oblastech. Proto tato argumentace nemůže obstát jako SVC.

V rámci VaV projektů lze pozitivní dopad na ekonomiku daného podniku sice považovat za SVC téměř vždy, ovšem z hlediska předmětu VaV je třeba se zaměřit především na navazující větší celky. Příkladem v tomto případě může být software v letadle monitorující veškeré objekty v jeho blízkosti, který upozorní pilota na potenciální riziko srážky s jiným strojem. Takový software přímo souvisí se zvýšením bezpečnosti leteckého provozu a minimalizací počtu havárií.

Z uvedených informací je zřejmé, že nad SVC je vždy nutné se důkladně zamyslet a detekovat přesah realizovaného VaV projektu související s pozitivním dopadem na daný podnik a další aspekty. Vždy je však důležité mít na paměti, že není nutné vyvíjet revoluční technologii obohacující celé lidstvo, jak již bylo řečeno výše. Z tohoto faktu vyplývá, že není třeba se souvislosti s větším celkem zbytečně bát.

Autor: Jiří Nahodil 

Možná by Vás mohly zajímat i další články věnující se odčitatelné položce:

Snížení superodpočtu na 100 %

Snížení superodpočtu na 100 %

Cíle výzkumu a vývoje

Cíle výzkumu a vývoje

Faktory technické nejistoty

Faktory technické nejistoty

Souvislost s větším celkem

Souvislost s větším celkem

Časté chyby v dokumentaci výzkumu a vývoje

Časté chyby v dokumentaci výzkumu a vývoje

Ocenitelný prvek novosti

Ocenitelný prvek novosti