Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 1. část
Leden 27, 2023
Odčitatelná položka na výzkum a vývoj představuje pro podnikatelské prostředí efektivní nástroj financování inovací řady firem. Odčitatelná položka (daňový odpočet) na výzkum a vývoj umožňuje odečíst od základu daně až 110 % výdajů spojených s výzkumně‑vývojovými činnostmi, lze ji uplatňovat každoročně a je využitelná bezmála pro všechna odvětví podnikání.
Pro správné uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj je však nezbytná znalost klíčových dokumentů sloužících k orientaci v této problematice, což může představovat obtíž pro ty podnikatelské subjekty, které s aktivitami tohoto druhu doposud nepřišly do styku, nicméně do budoucna zvažují využití benefitů daňového odpočtu pro výzkum a vývoj. Cílem tohoto i následujících příspěvků je představit stěžejní dokumenty přímo ovlivňující podobu i realizaci výzkumu a vývoje v České republice. Tak pojďme na to.
Manuál Frascati
Historicky nejstarším dokumentem mezinárodní působnosti, který vymezuje rámec výzkumu a vývoje je tzv. Manuál Frascati, oficiálně známý jako Navrhovaná standardní praxe pro průzkumy výzkumu a experimentálního vývoje. Tento materiál byl vytvořen organizací OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) již v roce 1963 a dodnes představuje uznávaný standard pro měření vědeckotechnické činnosti. Dokument je určený pro posuzování aktivit výzkumu a experimentálního vývoje především statistickými a analytickými metodami. Od svého vzniku byl působením organizací OECD, UNESCO, ale i EU dokument aktualizován a precizován, díky čemuž je dnes uznávanou metodikou zejména pro sběr statistických údajů o výzkumu a vývoji ve většině rozvinutých zemí světa.
Zákon č. 586/1992 Sb. (Zákon České národní rady o daních z příjmů).
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje byl zaveden do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s účinností od 1. 1. 2005. Podmínky, za kterých lze daňový odpočet na výzkum a vývoj využít, jsou obsaženy v § 34 odst. 4 a odst. 5 tohoto zákona. Pro účely zpřesnění uvedeného zákona byl 3. 10. 2005 vydán Ministerstvem financí Pokyn D‑288 a tento následně nahrazen Pokynem č. MF‑17, vydaným v roce 2020.
Pokyn D‑288
V Pokynu D‑288 se odráží legislativa výzkumu a vývoje platná v České republice, tj. metodický pokyn zpřesňuje výklad zákona č. 586/1992 Sb. Byl vydán Ministerstvem financí v zájmu zajištění jednotného postupu při uplatňování odčitatelné položky pro výzkum a vývoj. Definuje a vymezuje výzkum a vývoj pro účely zákona, člení činnosti, které lze či nelze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje, a v neposlední řadě též upravuje náležitosti firemního dokumentu Projekt výzkumu a vývoje, který je nezbytným průvodcem realizovaných výzkumně‑vývojových aktivit.
Matoucím dojmem může na čtenáře, který se teprve seznamuje s problematikou odčitatelné položky na výzkum a vývoj, působit uvedení Pokynu D‑288 v tomto příspěvku, když byl již nahrazen pokynem novým. Je tomu tak proto, že Pokyn D‑288 zůstává i nadále v platnosti pro konkrétní část projektů výzkumu a vývoje. Jedná se o projekty, které byly zahájeny před 1. 4. 2019. Více viz níže.
Pokyn č. MF‑17
Pokyn č. MF‑17 byl vydán pro zajištění jednotného postupu při aplikaci novelizovaných ustanovení § 34a, § 34b, § 34c, a § 34e zákona o daních z příjmů a nového ustanovení § 34ba zákona o daních z příjmů od 1. 4. 2019.
Vzhledem k výrazné odlišnosti nové úpravy od úpravy platné do 31. 3. 2019, nebyly tyto změny promítnuty do Pokynu D‑288, ale byl nově vydán Pokyn č. MF‑17. V konkrétní rovině tato skutečnost znamená, že na projekty výzkumu a vývoje zahájené před 1. 4. 2019 může být použita právní úprava účinná do 31. 3. 2019, tedy i Pokyn D‑288.
Více a detailněji zpracovaných informací o uvedených tématech bude prezentováno v následujících příspěvcích.
Autor: Tomáš Pernes
