Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 2. část

Manuál Frascati

Manuál nebo také příručka Frascati je obsáhlým dokumentem popisujícím metodiku vědeckých činností obecně a mimo jiné pak i metodiku výzkumu a vývoje (VaV). Ta je určující při posuzování uplatňování odčitatelné položky. O historickém a organizačním zařazení Frascati manuálu jsme se dočetli v předešlém článku, zaměřme se nyní na jeho obsah. Konkrétně se v tomto textu podíváme na druhou kapitolu, která byla pro české prostředí opatřena veřejně dostupným překladem a kterou můžeme pro potřeby VaV činností považovat za zcela stěžejní.

Druhá kapitola Frascati manuálu cílí na definici pojmů a činností VaV. Poslední verze manuálu (vydaná roku 2015) se v těchto bodech co do obsahu nijak významně neliší od verzí předešlých, změny dokument zaznamenal především po jazykové stránce, s cílem reflektovat proměny jazykové kultury. Jednou ze zajímavostí této poslední verze je zvýšení pozornosti věnované výzkumu v oblasti humanitních věd a umění. Přeložené definice by měly svou univerzálností bez větších problémů obsáhnout VaV činnosti i v těchto, dříve opomíjených oblastech.

Obsáhlost Frascati manuálu by nás jako čtenáře neměla příliš odrazovat. Jeho autoři jsou si totiž vědomi, že právě i pro svou univerzálnost pro nás nemohou být přeložené definice zcela jasně aplikovatelné a rozhodující při přípravě, měření a vyhodnocování každé vědecké či výzkumné činnosti. Nabízejí nám tak rozsáhlé výčty příkladů, které ilustrují význam a meze jednotlivých definic, stejně jako různé výjimky, ke kterým je nutné přistupovat se zvláštním zřetelem. Pokud jsou tak našim cílem právě a pouze tyto definice a nejrůznější vymezení konkrétních pojmů a činností, pak si při listování tímto manuálem vystačíme opravdu jen s několika stránkami i tak velmi srozumitelného textu.

Druhá kap.: Pojmy a definice pro identifikaci výzkumu a vývoje

Manuál nám představuje pět nutných kritérií pro posuzování VaV činností.

Novost (novelty)

Za prvé, taková činnost musí obsahovat prvek novosti. Důraz je zde kladen na novost poznání. Je tak nezbytné, aby VaV činnost směřovala k nabytí nových poznatků, aby vedla k nějakému pokroku v našich dosavadních znalostech. Tím ovšem nejsme omezeni pouze na originální a teoretickou práci, nového poznání totiž můžeme dosáhnout i opravou starých chyb a nové poznatky mohou být zároveň vtěleny i do nových produktů a procesů. Vyloučeno je ale z VaV činností jakékoli kopírování, opakování, stejně jako i výsledek, který nepředstavuje žádný významný pokrok v našem poznání. Můžeme si takto představit, že každá úspěšná VaV činnost je doprovázena, nebo alespoň završena, upřímným zvoláním „heureka“!

Kreativita (creativity)

Za druhé, VaV činnost musí být kreativní, tedy založená na originálním a objevném konceptu či hypotéze. Vyloučeny jsou tak činnosti, kterou jsou pouhou rutinou, opakováním postupů předešlých a zažitých, ale i těch, které jsou samozřejmé a ložené. S nesamozřejmostí, nejistotou a rizikem souvisí i následující bod.

Nejistota (uncertainty)

Za třetí, činnost hodnocená jako VaV musí obsahovat prvek nejistoty týkající se podoby konečného výsledku, dílčích kroků při jeho dosahování, stejně jako otázky, zda bude tohoto výsledku skutečně dosaženo (nebo zda je vůbec možné ho v jakémkoli stupni dosáhnout). Každý správný výzkum tak musí být určitým dobrodružstvím, které začíná už v momentě, kdy se objeví nějaký problém (nikoli až jeho řešení), který je potřeba řešit rozšířením našich dosavadních znalostí. K výzkumu tak není potřeba, a dokonce to není ani žádoucí, přistupovat s jasným a předepsaným postupem a vidinou úspěchu. Ve výzkumu je ceněna snaha řešit problém, úspěch a neúspěch v tomto případě není relevantní.

Systematičnost (systemticity)

Za čtvrté, každý VaV musí být systematický. Zatímco předešlý bod nám dává ve výzkumu velkou svobodu, kritérium systematičnosti nás upozorňuje, že každý náš krok musí být řádně naplánován a zdokumentován, musíme mít jasný přehled o našich možnostech výzkum realizovat, a to personálních i finančních. Systematičnost ale nijak nebrání nejistotě, pouze je nezbytné naši dobrodružnou cestu plnou rozcestí i slepých cest poctivě zaznamenat.

Převoditelnost či reprodukovatelnost (transferability and/or reproducibility)

Za páté, VaV činnost musí být převoditelná nebo reprodukovatelná. Tato podmínka vychází z kritéria novosti a zpravidla jí dosáhneme už onou systematickou prací, při které jsou naše kroky učiněné v rámci VaV (a to i ty chybné nebo vedoucí do slepé uličky) sdíleny. Dosažený výsledek by totiž měl vždy představovat nějaký pokrok, třebaže jím je odhalení slepých cest. Jde ovšem právě a pouze o to, aby tyto informace nebyly ztraceny. Jejich předávání nemusí být veřejné, počítá se s tím, že zůstanou vlastním duševním vlastnictvím nebo utajeným know‑how.

Možná by Vás mohly zajímat i další články věnující se odčitatelné položce

Zvyšování daní a dopad na odčitatelnou položku na VaV

Zvyšování daní a dopad na odčitatelnou položku na VaV

Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 3. část

Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 3. část

Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 1. část

Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 1. část

Snížení superodpočtu na 100 %

Snížení superodpočtu na 100 %

Cíle výzkumu a vývoje

Cíle výzkumu a vývoje

Faktory technické nejistoty

Faktory technické nejistoty

Souvislost s větším celkem

Souvislost s větším celkem

Časté chyby v dokumentaci výzkumu a vývoje

Časté chyby v dokumentaci výzkumu a vývoje

Ocenitelný prvek novosti

Ocenitelný prvek novosti

Odčitatelná položka vs superodpočet

Odčitatelná položka vs superodpočet

Výzvy a rezervy výzkumu a vývoje v ČR

Výzvy a rezervy výzkumu a vývoje v ČR