Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 3. část

Pokyn č. MF‑17

Pokyn č. MF‑17 definuje způsob tvorby dokumentace projektů výzkumu a vývoje, respektive obsahuje podrobný popis všech náležitostí, které musí být v jejím rámci zohledněny. Projektovou dokumentací se v tomto případě rozumí souhrnný dokument, v němž daňový poplatník vymezí pro účely uplatnění odpočtu svoji činnost realizovanou v rámci výzkumně‑vývojového projektu.

Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje

V první řadě je třeba na příslušném finančním úřadě oznámit název zamýšleného projektu, který by měl vystihovat jeho obecné zaměření. Součástí tohoto oznámení by měly být rovněž základní identifikační údaje o poplatníkovi. Jedná se o první úkon firmy (případně fyzické osoby) vůči správci daně, který je naprosto nezbytný v případě realizace konkrétního projektu výzkumu a vývoje. Účelem tohoto úkonu je informování správce daně o záměru odečíst od základu daně odpočet související s realizací projektu a současně také určení přesného okamžiku, od něhož se výdaje vynaložené v rámci daného projektu považují za zahrnutelné do zmíněného odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Aby oznámení o záměru splňovalo veškeré náležitosti lze využít následující stránky. 

Kritéria vymezující výzkum a vývoj od příbuzných činností

Dále popisuje pokyn č. MF‑17 přesná kritéria vymezující výzkum a vývoj, přičemž je naprosto zásadní přítomnost ocenitelného prvku novosti a technických nejistot. Tato dvě kritéria lze považovat za základní. Obecně pak musí být činnosti spadající do popisované kategorie kreativní, systematické a jejich výsledek pak reprodukovatelný nebo převoditelný.

Pro posouzení daného výzkumně‑vývojového projektu z hlediska vhodnosti jeho uplatnění v rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj jsou rovněž používána kritéria pomocná. Těchto je celá řada, ovšem je vhodné klást důraz především na dvě z nich. Konkrétně se jedná o stanovení cílů projektu výzkumu a vývoje, a to takovým způsobem, aby bylo možné je po ukončení činností vyhodnotit z hlediska míry jejich dosažení. Optimální tedy je, jsou‑li zmíněné cíle kvantifikovatelné, případně vyhodnotitelné pomocí binárního kritéria. Druhým velmi důležitým pomocným kritériem je pak tzv. souvislost s větším celkem, ať jím je podnik realizující daný výzkumně‑vývojový projekt nebo např. celé lidstvo. Jak již bylo zmíněno výše, pomocných kritérií je celá řada, přičemž se soustředí na hledání předtím neodhalených jevů, struktur nebo vztahů, očekávaný přínos (tj. patent, licence apod.), míru obecnosti předpokládaných výsledků atd.

Činnosti zahrnutelné do výzkumu a vývoje pro účely odpočtu od základu daně z příjmů

V rámci odčitatelné položky na výzkum a vývoj je uplatnitelná celá řada různých typů činností, přičemž se jedná ve většině případů o experimentální a teoretické práce, jejichž účelem je zisk znalostí a poznatků potřebných pro budoucí realizaci nových technologií. Velmi často na tyto práce poté navazuje zpracování nově nabytých vědomostí ve formě tvorby návrhů a výpočtů vedoucích k zavedení nových či zlepšených technologií a systémů, případně k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků a zařízení. Tento bod mimo jiné úzce souvisí s dalšími zahrnutelnými činnostmi, které se týkají projekčních a konstrukčních prací, výpočtů a v neposlední řadě rovněž návrhů nových technologií.

Mezi činnosti zahrnutelné do výzkumu a vývoje samozřejmě také patří výroba funkčních vzorků či prototypů vyvíjených produktů a jejich následné zkoušky sloužící k ověření všech funkcí a provozních vlastností. Může se jednat také o zkušební provozy a výrobu, a to v případě, že jsou tyto činnosti realizovány například za účelem vyhodnocení hypotéz, projektování zařízení pro nové procesy a postupy atd. Do této kategorie prací rovněž spadá zisk potřebných certifikačních oprávnění pro vytvořené výrobky, díky kterým mohou být následně prodávány na trhu a používány koncovými uživateli. Certifikací produktů se v tomto případě rozumí odborné ověření prováděné oprávněnými institucemi či úřady.

Za zahrnutelné činnosti lze dále považovat koncepční a metodické práce, kterými se rozumí například tvorba studií proveditelnosti daného záměru, vývoj nových nebo podstatně zdokonalených metod zkoušení nebo nových metodik šetření. Rovněž lze v rámci odčitatelné položky uplatnit náklady vynaložené na vývoj softwaru, a to v případě, kdy je cílem projektu systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty. Například se může jednat o vývoj operačních systémů, programovacích jazyků, komunikačního softwaru atd.

Z výše uvedených informací je zřejmé, že pokynu č. MF‑17 je vhodné věnovat značnou pozornost při uplatňování odčitatelné položky na výzkum a vývoj. Skrývá se v něm totiž celá řada velmi důležitých informací, jejichž prostřednictvím lze objektivně posoudit, zda se jedná o výzkum a vývoj v pravém slova smyslu, či je realizovaný projekt pouhou modifikací stávajícího stavu.

Možná by Vás mohly zajímat i další články věnující se odčitatelné položce

Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 2. část

Klíčové dokumenty pro uplatnění odčitatelné položky na VaV - 1. část

Snížení superodpočtu na 100 %

Cíle výzkumu a vývoje

Faktory technické nejistoty

Souvislost s větším celkem

Časté chyby v dokumentaci výzkumu a vývoje

Ocenitelný prvek novosti

Odčitatelná položka vs superodpočet

Výzvy a rezervy výzkumu a vývoje v ČR