Ocenitelný prvek novosti

2. září 2019  ·  Mgr. Zdeňka Březinová

Výzkum a vývoj (VaV) je jedním ze základních kamenů ekonomiky a konkurenceschopnosti každého státu a jako takový jej vláda České republiky podporuje a „odměňuje“ v podobě tzv. odčitatelné položky na VaV. Skutečnost, že každá společnost, jež se zabývá výzkumně-vývojovou činností, má právo si výdaje vynaložené na VaV odečíst z daní, však ještě zdaleka neznamená, že k odpočtu nakonec opravdu dojde.

Obsah projektů může být velmi rozličný a pracovníci správce daně (tedy finančního úřadu) samozřejmě nemohou mít dokonalý přehled ve všech oblastech, v nichž firmy svůj VaV provádějí.

Při hodnocení projektu a jeho relevance z hlediska odčitatelné položky se tedy pracovníci správce daně řídí hlavními formálními náležitostmi, jež musí každý projekt splňovat, aby ho bylo možno označit jako výzkumně-vývojový. Jedním z klíčových dokumentů je při tom pro ně Pokyn D – 288 ze dne 3. 10. 2005 Ministerstva financí k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Pokyn D – 288 nebo Pokyn). V něm je výslovně uvedeno, že: „Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty.“ Existuje samozřejmě rovněž řada tzv. pomocných kritérií, jejichž naplnění projektu při posuzování správcem daně dodává na „výzkumovosti a vývojovosti“, ocenitelný prvek novosti (OPN) a faktory technické nejistoty (FTN) však musí být obsaženy vždy. V tomto článku se zaměříme na pojem ocenitelný prvek novosti (OPN).

Jeho přítomnost je pro odčitatelnou položku zásadní především z toho důvodu, že odděluje „vývoj“ od „prosté inovace“. Není neobvyklé, když firma či subjekt završí realizovaný VaV získáním patentu, licence, chráněného vzoru apod. Ačkoli je však tato ochrana pro projekt přínosem (je jedním z pomocných kritérií uvedeným v Pokynu), není automatickou zárukou uznatelnosti z hlediska odčitatelné položky na VaV, může být totiž výsledkem pouhé inovace. Samotná, jakkoli zdánlivě jasná, souvislost projektu s vědeckotechnickou činností tedy nestačí. Smyslem OPN je hledání jevů, struktur nebo vztahů, jež nejsou pouhým vylepšením stávajícího stavu (tedy inovací), ale nabízejí něco, co tu doposud ještě nebylo. Jedná se tak většinou o novou přelomovou funkční vlastnost vyvíjeného produktu či procesu.

Prospěšný může být OPN pro toho, kdo se chce věnovat VaV komodity, která již na trhu v nějaké formě existuje. Pokyn D – 288 totiž stanovuje, že: „Přítomnost ocenitelného prvku novosti [je] u projektu výzkumu a vývoje [zachován] i v případě, že cíl projektu nebo jeho část je již známa jiným subjektům a daňový subjekt řešící projekt výzkumu a vývoje prokáže, že je pro něj věcně či ekonomicky nedostupný nebo nepoužitelný z jiného věcného či ekonomického důvodu nebo v době řešení projektu neměl o jeho existenci informace.“ V takovém případě má přítomnost OPN přednost před skutečností, že náš produkt byl již vyzkoumán a vyvinut někým jiným. My pouze musíme správce daně přesvědčit, že by pořízení stávajícího produktu pro nás bylo buď finančně nerentabilní, nebo nám jej konkurence není ochotna poskytnout, atp. Mnohdy daňovému subjektu jako důvod nepořízení předmětu VaV na trhu či od konkurence (tedy od někoho, kdo jej daný produkt vyvinul dříve) postačí prokázat, že se o jeho existenci „v rámci možných informací, které může mít poplatník k dispozici v dané době“ (viz Pokyn) neměl možnost dozvědět. Důležitý z hlediska uplatnitelnosti nákladů na VaV je tedy v těchto případech fakt, že vyvíjený sortiment obsahuje OPN pro daňový subjekt, nikoli pro celý trh.

Ani povědomí o všech výše uvedených skutečnostech však nemusí stačit – největší problém často spočívá ve správné argumentaci. Pokud OPN úplně schází, není samozřejmě o čem diskutovat. Je-li však přítomen, ale není srozumitelně objasněn, může se stát, že správce daně odmítne uznat odpočet nákladů na VaV i u velmi silných a kvalitních vývojových projektů.

Problematika odčitatelných nákladů na VaV není sice žádný nezdolný moloch, který by měl strašit účetní ve snech, i pro firmy s letitými zkušenostmi s VaV však může být čas od času oříškem. Obzvláště těm méně zkušeným daňovým poplatníkům se pak rozhodně vyplatí nešetřit na nepravých místech, nesnažit se řešit vše sami a konzultovat svůj VaV projekt se specializovanou firmou. Finanční náklady uplatňované v rámci odpočtu na VaV tvoří často nezanedbatelnou část rozpočtu daňového subjektu a nekvalitně zpracovaná dokumentace může mít za následek velké finanční ztráty, resp. nemožnost tyto náklady řádně uplatnit.

Ocenitelného prvku novosti není třeba se obávat. Právě naopak. Je základem každého výzkumně-vývojového projektu a kdo se s ním naučí správně zacházet, předejde při uplatňování nákladů na VaV mnoha vleklým a zbytečným komplikacím.